Pamatujete si ještě na své dětství? Na vylomeniny, které jste dělali? Na to, jak se na vás dospěláci zlobili? A přitom všechny ty vylomeniny vás něčemu učily. Spousta z nás rodičů by chtěla naše dětství, kdy jsme byli od rána do večera venku a domů chodili jen na jídlo a spánek, darovat svým dětem. Aby i ty naše děti ho strávili venku hraním s kamarády. Abychom lépe pochopili a porozuměli, co je to hra, co všechno do ní patří a jak dítě rozvíjí, rozebereme si ji na jednotlivé dílky, protože hra je důmyslný výchovný prostředek a občas, ačkoliv se nám může zdát, že se dítěti věnujeme málo, se mu věnujeme tak, jak potřebuje. Ovšem už zde upozorňujeme, že každé dítě je originál a každé dítě potřebuje jinou intenzitu věnování se. Některé děti potřebují rodiče při hře více a některé méně. Další věcí je, že kdybychom dítěti chtěli sebe nahradit jeho vrstevníkem, tak tím dítě neošálíme, jsou to pro něj dvě odlišné situace a vrstevník ani starší sourozenec nikdy nezastane funkci rodiče.
Hra je pro dítě nejpřirozenější prostředek k rozvoji své osobnosti, poznávání okolí, k pochopení, jak vše funguje. Stejně jako vše v našem životě i hra se u dítěte mění a má své vývojové fáze a klasifikaci do jednotlivých výchov.
Základním a důležitým znakem hry je, že přináší radost a nenásilnou formou slouží k učení.
Vývoj hry:
Když se dítě narodí, nelze jednoznačně říct, že se jedná o hru jako takovou. U novorozence lze mluvit spíš o herní aktivitě. Patří sem laškování, doteky, hlazení. Podněty přichází hlavně ze strany rodičů. Kolem 3. týdne dítěte začíná s pozorováním vlastních ručiček, později i ochutnává - i hračky. Rozvíjí si hmat, ale i zrak. Tzv. souhra oko-ruka. Toto vše je důležité pro následný vývoj úchopového reflexu.
- 3. měsíc
jelikož se zrak stále vyvíjí, umožňuje už sledovat předmět v úhlu 180° (i do kruhu) a lze už pozorovat, že dítě se snaží předmět chytit - zaměřuje na něj pohyb. Ke konci tohoto období má dítě už cílený úsměv a projevuje očekávání – když vás vidí přicházet, začne třeba nadzvedávat zadeček nebo mávat ručičkama a usmívat se, protože očekává, že si budete hrát.
- 5. měsíc
dozrává zrak, hmat a motorika, což umožňuje uchopovat předměty – používá procvičovaný úchopový reflex
- 8. měsíc
vývoj se nyní zaměřuje na lokomotoriku, to znamená na plazení, sed, lezení, uchopování dvou předmětů. Oblíbenou hrou je: „Kdepak je Klárka?“ (obličej schovaný v dlaních) a následné odkrytí obličeje: „kuk, tady je“
- kolem 1. roku
u dítěte už je vidět cílená činnost - uchopení lžičky a zamíchání např. jogurtu, zmáčkne pískací hračku, aby pískla, ví, že když zmáčkne tlačítko na pravé ruce plyšového pejska, začnou hrát písničky. Dochází zde k prvním konstruktivním hrám – stavění komínů z kostek, montování nebo zatloukání. Rozvíjí se také řeč, učí se přiřazovat význam ke slovům a rozvíjí slovní zásobu. Předřečový vývoj (broukání, pokusy o vyslovení slova) postupně přechází v řeč. Nutno podotknout, že některé děti nemluví ani ve 4 letech a může se to změnit až nástupem do školky. Není potřeba panikařit. Dobré je to třeba probrat s doktorem, aby se zjistilo, zda dítě nemá třeba přirostlou uzdičku, jestli vás dobře slyší či jestli není jiný problém. Důležité je, abyste zachovali klidnou hlavu, protože vaše psychické rozpoložení ovlivňuje i psychiku dítěte a pozitivní myšlení svede zázraky.
Již od 2. měsíce využívá tzv. sociální hru - první matku pozoruje, později už předvídá, co se stane, může to doprovázet hlasovými projevy a nakonec samo převezme aktivitu.
- Batolecí období (1. – 3. roky)
Dochází k výraznému rozvoji jemné motoriky- dítě se učí vkládat předměty do správných otvorů, poznává jinakost povrchů, zkouší navlékat velké korálky, rozvíjí se skládání z kostek- pouští se do složitějších staveb, ke stavbě používá i další materiály – písek, přírodniny a jiné. Rozvíjí se pohybové aktivity, dítě se rádo schovává, prohlíží si knížky, navazuje přátelské vztahy s vrstevníky. Kolem 2. roku přichází otázky „co?“ a přechází v „proč?“
- Předškolní období (3. - 6. let)
Občas toto období bývá nazývanou obdobím hry. Dítě se rozvíjí i nadále ve všech oblastech výchovy. Postupně přibývají i další hry jako např. námětové, dramatizující, ostatní se mění a vyvíjí. Dítě je neustále v pohybu a potřebuje hodně pohybových aktivit ke správnému růstu kostí, k rozvoji jemné i hrubé motoriky. Rozvíjí se fantazie, řeč, sociální vztahy, mravní a morální postoje a vlastnosti.
V příštím článku si řekneme o významu hry v jednotlivých odvětvích – jak a v čem dítě rozvíjejí a také si ji rozdělíme do kategorií a podkategorií, kde si vysvětlíme, co který druh hry znamená. Budeme se na vás těšit!
Vaše učitelka a maminka Kateřina Beranová