Proč jsou pohádky pro děti důležité?
To, že pohádky mají v životě dítěte velký význam, o tom už dnes téměř nikdo nepochybuje. Pohádka není jen literární dílo, nabízí i návod na to, jak žít. Každá pohádka nese v sobě skrytý význam, který člověk může odhalit. Odráží nejen různé životní situace, ale nabízí i řešení. Je to nástroj na rozvoj fantazie a kreativity a může léčit duši. Dětem pomáhá na třech úrovních:
- psychoterapeutické
- relaxační
- výchovně-psychologické
Když dítě pohádku poslouchá
Poslech pohádek má na dítě blahodárné účinky. Ideální je, když pohádky neposlouchá z rádia, z počítače, z tabletu či z mobilu, ale když mu je předčítá někdo z rodiny nebo učitelé ve škole nebo ve školce. Mgr. Sylvie Doláková upozorňuje na to, že při poslouchání si děti trénují koncentraci, trpělivost, schopnost přemýšlet nad dějem. Děti si také formují návyky, které jsou potřebné při poslouchání a malují si přitom ve svých hlavách obrázky. Představují si prostředí, postavy, jednotlivé situace. Třeba si však uvědomit, že při čtení nebo předčítání pohádky je potřeba pohrát si s hlasem. Když dítě poslouchá monotónní hlas, tak ho to většinou nebaví, ale když se snažíme číst umělecky, např. měníme výšku hlasu, tempo, melodii, důraz a pauzy, tak většinou naše čtení děti zaujme.
V pohádkách najdou vzory
Kladní hrdinové, kteří pomáhají lidem a světu, se stávají pro děti vzorem. Díky nim můžou lépe řešit situace v reálném životě. Pohádky jsou také pro děti zdrojem rozvoje fantazie, ale i informací. Učí se díky nim, jak funguje svět a jak se v něm tvoří vztahy mezi lidmi. Pohádky také dětem dávají návod na řešení různých problémů.
Jak může pohádky využít učitel?
- Tím, že se některé slova kvůli třístupňové gradaci v pohádce opakují, děti si je lépe pamatují, a tak si rozvíjejí slovní zásobu.
- V pohádkách je hodně dialogů. Když tyto dialogy učitel s dětmi zkouší ve dvojicích anebo skupinkách, dítě se tak učí dávat otázky, odpovídat na ně, neskákat si do řeči.
- Díky pohádce se děti učí vnímat posloupnost děje. Můžeme to cvičit tak, že dáme dětem říci obsah nebo připravíme obrázky děje a řekneme dětem, aby je poskládali v takové posloupnosti, jak následovala pohádka.
- Učí se jednoduchý opis, a to tak, že vyprávějí, jak například vypadali postavičky nebo prostředí.
- Děti během čtení pohádky můžou vytleskávat stejná slova, která se vyskytnou v textu. Anebo můžou tlesknout, když uslyší dlouhou samohlásku, nějakou přesně určenou souhlásku apod. Tyto aktivity pomáhají předcházet také dyslexii.
- Dobré je vymýšlet si podle pohádky i vlastní písničky. Tam, kde se zpívá, je dobrá nálada. Proto je dobré s dětmi si co nejvíce zpívat.
- Děti můžou postavičky v pohádce měnit. Mohou změnit jejich chování nebo konání.
- Mohou měnit i konec pohádky.
- Můžou malovat obrázky podle pohádky, využívat je v rámci pohybových her a nebo ji dramatizovat.
- Učitelé mohou využívat pohádky téměř v každém vyučovacím předmětu.