Proč rostou u dětí problémy s řečí ? Může za to i nedostatek pohybu
Mnozí učitelé si v posledních letech při zápisu dětí do školy všimli, že u některých úroveň řeči nebyla na požadované úrovni. A nešlo pouze o výslovnost. Všimli si i nedostatečné slovní zásoby, špatné stavby vět a neschopnost odpovídat na otázky. Někdy je zarážející i to, že rodiče se až při zápisu dozvědí, že jejich dítě má problémy s řečí.
Logopedka Martina Sádovská v jedné relaci Českého rozhlasu upozornila, že rodič si toho nevšimne většinou proto, protože s dítětem je denně a vždy se s ním nějakým způsobem domluví. A právě z tohoto důvodu nepostřehne nějaký problém. "Uši rodičů jsou vůči dětem nekritické. Pokud si nejste jisti, ptejte se učitelek v mateřské škole. Ty by Vás měly upozornit, že něco není v pořádku. Problémy s řečí by se měly začít řešit kolem 4. roku dítěte. V šesti letech při zápisu je už pozdě", upozorňuje Martina Sádovská.
Pokud se vyskytne problém, je nejlepším řešením objednat se na konzultaci k logopedovi. Ten si nebude všímat jen způsobu řeči. Umí odborně posoudit, jestli dítě při mluvení správně dýchá, otvírá ústa a zjistí, jestli má v pořádku artikulační orgány. Někdy je potřeba odstranit nosní mandle anebo podjazykovou uzdičku.
Určitě si mnoho rodičů dává otázku, proč problémy s řečí narůstají a zamýšlejí se nad tím, proč čím dál více předškoláků má problémy s řečí. "Někdy převládal názor, že je to tím, že děti pravděpodobně odpozorovali špatné jazykové vzory. Dnes už víme, že za tímto problémem stojí především nedostatek pohybu," upozorňuje Martina Sádovská.
Děti se potřebují především hýbat. Důležité je lézt, chodit, zkoumat svět, hodně si hrát. Tyto činnosti rozvíjejí u dětí hrubou a jemnou motoriku, která velmi úzce souvisí s rozvojem řeči. Problém je v tom, že v posledních letech mají některé děti co nejmíň příležitostí na vykonávání těchto činností. V dnešní době je pro rodiče pohodlné děti všude vozit. Je to rychlejší. A čas je právě to, co v dnešní době dospělí lidé nemají. Vše se zrychlilo, mají hodně povinností. Odborníci však už přišli na to, že nedostatek času se podepsal na úkor zdravého vývinu dětí. Dětem tak chybí přirozený pohyb a hledání cest vlastního rozvoje. Pády, zvednutí se, lezení, běhání, skákání, to jsou nejlepší učitelé.
V době moderních technologií se méně rozvíjí i jemná motorika. Moderní hračky dnes dělají všechno samy, stačí je ovládat tlačítky. A nebo tady máme dotykové displeje, kde stačí pohybovat pouze prstem. Dítě pasivně přijímá informace, jen se dívá a jeho vývoj začíná pomalu stagnovat.
"Ideální jsou klasické stavebnice, skládačky, navlékání korálků. Zapojuje se ruka, oči, hlava, ale i řeč. Ve chvíli, kdy se vyskytne problém a něco nejde, dítě komunikuje, ptá se, zlobí se, že to nejde a právě to je důležité. Je potřeba si uvědomit, že pokud je dítě převážně v pasivní pozici a jen se na něco dívá, nic ho nenutí komunikovat," upozorňuje rodiče Martina Sádovská. Později se tato pasivita odráží i na tom, že dítě je i málo kreativní.
Technologie z našeho života odstraníme už jen velmi těžce. Jsou naší každodenní součástí. Rodiče by však měli myslet na to, že pokud dítě technologie nepotřebuje přímo v souvislosti se vzděláním, je lepší mu je nedávat. Hlavně v prvních letech života mají negativní dopad na jeho celkový rozvoj. Opak je však pravdou. Čím dál víc se setkáváme s tím, že už roční děti se například v dopravních prostředcích, v čekárnách u lékaře anebo i v kočárcích hrají hlavně s mobilem. Tyto děti později ve školce klasické hračky a stavebnice většinou nudí a vydrží při nich pouze krátký čas. Později, když už děti chodí do školy, je potřeba stanovit jasné pravidla při hře na počítači a určit časový limit.
Není třeba zapomínat na to, že příklady přitahují. Když samotní rodiče mají soustavně v ruce mobil, sedí téměř celý den u počítače, tak v tomto smyslu fungují jako vzor. Je dobré, když děti vidí svoje rodiče co nejčastěji sportovat, na procházkách v přírodě, v komunikaci s kamarády a nebo při práci na zahradě.
Co má dělat rodič, když při zápisu dítěte do školy byla zjištěna porucha řeči?
Logopedka Martina Sádovská doporučuje například odklad školní docházky. V takovém případě se rok můžete věnovat zdokonalování řeči. Samozřejmě, často dítě s problémem řeči do první třídy zapíšou. Je však potřeba si uvědomit, že školní prostředí není k dítěti tak milosrdné jako prostředí ve školce. Dítě s poruchou řeči se může stát terčem posměchu. A když se bude muset naučit psát a číst, připojí se další problémy a neúspěchy. První třída je sama o sobě pro děti psychicky i fyzicky náročná. Řešit v tomto období ještě i nápravu řeči je velmi vyčerpávající a náročné. "Neúspěchy se pak často připisují paní učitelce a vzdělávacímu systému. Skutečná příčina spočívá však v tom, že se problémy neřešily ve správně době, už před několika lety", připomíná logopedka Martina Sádovská.